Počasí v dalších dnech bude ve znamení velké oblačnosti. Když se bude jednat o oblačnost frontální, tak se bude jednat o stále četnější mlhy nebo oblačnost nízkou, což jsou mlhy ve výšce ve vztahu k povrchu země. Horské počasí by mělo být za těchto situací tradičně jasné a teplejší přes den, ale o to chladnější v noci. Nížinné naopak podmračené s četnými mlhami a v noci teplejší, přes den naopak chladnější než při slunečném počasí. Místy je možné počítat s tím, že se budou mlhy a oblačnost rozpouštět alespoň po poledni, ojediněle a během období je nutné očekávat, že oblačnost či mlhy budou zůstávat v nížinách celé dny bez rozpuštění.
Proč zůstává inverze v nížinách celé dny? Území ČR má podobu kotliny, což není nic neznámého. Studený vzduch je těžší než teplý a vzhledem k roční době, kdy je sluneční kotouč nízko a nedokáže prohřát zemský povrch a následně tedy okolní vzduch tak panují nízké teploty. Studený vzduch stéká do údolí našeho území, nížiny „zaplaví“ a vlivem toho dochází ke kondenzaci vodní páry ve vzduchu, který je často velmi nasycen, slabý sluneční svit nezapříčiní vypaření vlhkosti. Následkem toho vzniká tedy mlha (hovořme o mlze i v případě nízké oblačnosti, neboť při pohledu zblízka se jedná o mlhu a to v případě veškerých druhů oblaků, i kupovitých) a její tloušťka se zvětšuje. Slaný sluneční svit a pokračující nízké teploty vzduchu nedokáží tuto postupně dosti silnou vrstvu rozpustit a mlhy se udržují v nížinách celé dny. Na horách je častěji hezké počasí, byť někdy se tam vyskytují četné mlhy. Například v současném období je na horách často mlhavo a mrholí, neboť výška základny nízké oblačnosti je vysoko.
Dušičkové počasí je pro počasí v tomto ročním období s postupně nejkratšími dny velmi výstižným názvem
Tlaková výše přinese v dalších dnech typicky inverzní počasí
Zpočátku počasí v centrální Evropě ovlivňuje výšková tlaková níže, která se odsouvá k východu jen velmi zvolna. Od západu se během pátku začne projevovat tlaková výše, zpočátku jen svým výběžkem, postupně se nasune nad střední Evropu a začne panovat ustálené počasí. Zpočátku se projeví tato změna synoptické situace ubýváním oblačnosti, v noci se budou tvořit ovšem četné mlhy, které se během dne transformují na nízkou inverzní oblačnost a jak bylo už řečeno výše, ta se bude rozpouštět zpočátku dopoledne, postupně bude v nižších polohách zůstávat i celé dny. V tlakové výši by se měla rozpadat na konci týdne frontální vlna.
St 21.10.: zataženo mrholení, min. 7/3°C, max. 8/12°C
Čt 22.10.: zataženo mrholení, min. 6/2°C, max. 8/12°C
Pá 23.10.: oblačno mrholení, min. 9/5°C, max. 9/13°C
So 24.10.: slunečno mlhy+NO, min. 10/6/2°C, max. 5/9/13°C
Ne 25.10.: oblačno mrholení, min. 10/6/2°C, max. 6/10/14°C
Po 26.10.: slunečno mlhy+NO, min. 11/7/3°C, max. 6/10/14°C
Út 27.10.: slunečno mlhy+NO, min. 10/6/2°C, max. 6/10/14°C
St 28.10.: slunečno mlhy+NO, min. 11/7/3°C, max. 7/11/15°C
Frontální vlna – syn. fronta – rozhraní mezi fyzikálně odlišnými vzduchovými hmotami, teplou a studenou, projevující se velkou oblačností, srážkami a dalšími specifickými projevy nepříznivého počasí.
Synoptická situace – je rozložení tlakových útvarů (výší a níží) a s nížemi spojených frontálních vln, viz výše. Obsahuje izobary (čáry spojující místa se stejným tlakem vzduchu) a případně další prvky.
Tlaková níže – oblast se sníženým tlakem vzduchu vůči okolí, podpora tvorby oblaků, vznik srážek, větrné počasí a obecně nepříznivé počasí.
Tlaková níže výšková – je tlaková níže ve vyšších vrstvách atmosféry (ve výšce)
Tlaková výše – oblast se zvýšeným tlakem vzduchu vůči okolí, zabraňuje tvorbě oblačnosti a je místem s převahou klidného a pěkného, příznivého, počasí.
