Benátky – hudebníci v cizině
Pokud spojíme pojmy „Benátky nad Jizerou“ a „hudba“, popř. k nim ještě přidáme „úspěch v cizině“, vybaví se jistě většině z nás vítězné tažení hudebnické rodiny Bendů v Prusku a částečně i v Sasku ve druhé polovině 18. století a v následujících desetiletích. Evropsky proslulými osobnostmi se stali především bratři František a Jiří Antonín Bendové. O nich již bylo napsáno mnoho a jejich význam je neustále připomínán při nejrůznějších příležitostech a výročích.
Z Benátek však do ciziny pronikly i tři další osobnosti působící v oblasti hudby a zanechaly zde výrazné stopy. První z nich je hobojista Josef Jan Červenka, který se v Nových Benátkách narodil v roce 1759 a vystřídal během své hudebnické dráhy několik významných kapel. Působil v biskupské kapele ve Vratislavi stejně jako v orchestru založeném knížecím rodem Esterházyů v rakouském Eisenstadtu. Koncem devadesátých let 18. století byl přijat jako první hobojista do císařské dvorní kapely ve Vídni, jejímž členem pak byl téměř do konce svého života. Úspěšný virtuóz i skladatel zemřel ve Vídni v roce 1835.
Jinému dechovému nástroji – fagotu – se celoživotně věnoval František Hon, který přišel na svět v roce 1876 v tehdy ještě samostatné obci Podolec, která je nyní již mnoho desetiletí pevnou součástí Benátek. V benáteckém farním kostele zpíval na kůru, zároveň se učil hře na housle u kapelníka Součka. Na pražské konzervatoři však studoval hru na fagot a jako člen dechové sekce působil v nově založené České filharmonii, poté v orchestrech ve Lvově, v Oděse, Londýně, Helsinkách a posléze v Göteborgu, kde vystupoval rovněž sólově. V půvabném švédském městě, kde před ním strávil řadu šťastných let i Bedřich Smetana, zemřel František Hon v roce 1939, v předvečer 2. světové války.
Marie Ratajová, rodačka z Nových Benátek (1907), používala jako hudební nástroj svůj překrásný hlas, neboť se věnovala pěvecké dráze. Po studiích na pražské konzervatoři odešla v roce 1934 do Bratislavy, která tehdy a ještě dalších téměř šest desetiletí samozřejmě neležela v cizině. Dnes tomu tak již bohužel je. Marta Ratajová si zde zřídila soukromou pěveckou školu, po roce se navíc prosadila jako stálý host operní scény Slovenského národního divadla. Řadu let rovněž vedla vokální soubor při filozofické fakultě bratislavské univerzity. Úspěšná pěvkyně i hlasová pedagožka zemřela v hlavním městě Slovenska v roce 1985.
Mnoho dalších poznatků o hudebním životě v Benátkách i o
jeho významných osobnostech je k dispozici v knihovně a archivu benáteckého muzea, kde je mj. uložena také sbírka hudebnin z pozůstalosti Františka Borovičky.
