Jaro přišlo a s ním i každoroční nepříjemný rituál pro miliony lidí v Česku. Kýchání, slzící oči, ucpaný nos a pocit, že jste nastydli, přestože žádnou infekci nemáte. Pylová alergie postihuje odhadem každého čtvrtého dospělého a čísla každým rokem rostou. Přitom velká část zbytečného utrpení pramení z jediné věci, lidé nevědí, co jim vlastně je.
Příznaky, které by vás měly upozornit
Pylová alergie se projevuje skupinou příznaků, které se snadno zamění za nachlazení nebo virovou infekci. Nejčastější je vodnatá průhledná rýma, opakované kýchání, svědění nosu, očí a patra a slzení. Oči bývají zarudlé a oteklé, někdy se přidává pocit ucpaných uší. U citlivějších jedinců se může objevit i suchý dráždivý kašel nebo lehká dušnost, která signalizuje, že alergie zasahuje i průdušky. Příznaky se typicky zhoršují venku za slunečného a větrného počasí, kdy je koncentrace pylů v ovzduší nejvyšší, a naopak ustupují po dešti nebo v uzavřených prostorách.
Jak odlišit alergii od nachlazení
Záměna obou stavů je velmi častá a na první pohled pochopitelná. Rozdílů je ale několik a jsou poměrně spolehlivé. Nachlazení přichází postupně, začíná škrábáním v krku, bolestí těla a postupně se rozvíjí do plného obrazu infekce včetně teploty. Pylová alergie naopak nastupuje rychle, often prakticky okamžitě po kontaktu s alergenem, a teplotu nezpůsobuje. Rýma u alergie zůstává vodnatá a průhledná po celou dobu, zatímco u nachlazení se po několika dnech zahušťuje a mění barvu. Svědění očí, nosu a patra je pro alergii typické, u virózy se prakticky nevyskytuje. Zásadním vodítkem je také délka příznaků. Nachlazení odezní obvykle do týdne až deseti dní, alergické příznaky přetrvávají celou pylovou sezonu, tedy týdny až měsíce.
Co kdy kvete a proč je jaro tak náročné
Jarní pylová sezona probíhá ve vlnách. Jako první se přihlásí líska a olše, obvykle už v únoru a březnu. Následuje bříza, která je ze všech jarních dřevin nejsilnějším alergenem a v dubnu vrcholí. Přidávají se k ní jasan, habr a postupně také dub, které mohou křížovými reakcemi zesilovat potíže i u lidí alergických primárně jen na břízu. V květnu nastupuje zcela nová vlna, trávy, které trápí přibližně polovinu všech pylových alergiků a jejich sezona trvá až do konce srpna. Koncentrace pylů v ovzduší přitom výrazně ovlivňuje počasí. Větrné a slunečné dny přinášejí nejvyšší zátěž, déšť ji naopak rychle sráží dolů.
Kdy alergii neřešit svépomocí
Pokud jsou příznaky mírné a dobře reagují na volně prodejná antihistaminika, zvládne většina alergiků sezonu bez návštěvy lékaře. Existují ale situace, kdy je odborné vyšetření nutné. K alergologovi je čas zajít tehdy, když léky přestávají účinkovat, příznaky jsou natolik intenzivní, že narušují spánek a každodenní fungování, či když se přidá dušnost nebo tlak na hrudi. Neléčená pylová alergie se může časem přeměnit v astma, odborníci odhadují, že k tomu dochází přibližně u třetiny neléčených alergiků s alergickou rýmou. Diagnózu přitom spolehlivě potvrdí jedině krevní test nebo kožní prick test u alergologa, nikoliv odhad podle příznaků.
Jarní alergie nejsou jen o pylu
Vedle pylů trápí na jaře alergiky i další spouštěče. Roztoči, jejichž koncentrace v domácnostech roste s vyšší vlhkostí typickou pro jarní měsíce, způsobují prakticky stejné příznaky jako pylová alergie. Plísně se aktivují po dešti a rychle se šíří ve špatně větraných prostorách. Pokud příznaky přetrvávají i v interiéru bez ohledu na pylovou situaci venku, je roztoč nebo plíseň pravděpodobnějším spouštěčem než pyl. V takovém případě pomůže pravidelné větrání, omezení textilií a koberců v ložnici a v závažnějších případech opět návštěva alergologa.
