Kvantitativní analýza, kterou si objednal Smithsonian, zařadila zakladatele Scientologie mezi nejvlivnější náboženské postavy americké historie.

L. Ron Hubbard zakladatel Scientologie a Dianetiky

L. Ron Hubbard zakladatel Scientologie a Dianetiky

Ve svém vydání pro sběratele na jaro 2015 zveřejňuje časopis Smithsonian výsledky analýzy, jejímž zadáním bylo najít historicky nejvýznamnější Američany.

L. Ron Hubbard, zakladatel scientologického náboženství, se umístil mezi 100 nejvýznamnějšími Američany všech dob za použití algoritmu, jenž podle magazínu měří historické osobnosti „nejen podle toho, co ti jedinci vykonali, ale také podle toho, jak si je druzí pamatují a jak si je za to cení.“
Smithsonian dále řadí pana Hubbarda mezi 11 nejvlivnějších náboženských postav americké historie, když cituje jeho významné dílo, knihu Dianetika – Moderní věda o duševním zdraví a jeho následné založení Scientologie – náboženství, které má dnes 11.000 církví, misí a přidružených skupin v 167 zemích.

L. Ron Hubbard - Dianetika - S více než 25 miliony prodaných výtisků je Dianetika nesporně nejčtenější a nejvýznamnější knihou o lidské mysli, jaká byla kdy napsána.

L. Ron Hubbard – Dianetika – S více než 25 miliony prodaných výtisků je Dianetika nesporně nejčtenější a nejvýznamnější knihou o lidské mysli, jaká byla kdy napsána.

Mezi další náboženské vůdce, kteří se kromě pana L. Rona Hubbarda ve studii také objevují, patří William Penn, který založil Pennsylvanii jako útočiště svobody a svědomí, a Roger Williams, jehož víra v náboženskou svobodu ho vedla k založení kolonie Rhode Island.
„Jak můžeme v kultuře tak prosycené informacemi a tak roztříštěné možnostmi vyhledávání na internetu měřit historický význam,“ tázal se časopis.
Počítačový vědec Steven Skiena z Univerzity Stony Brook a Google inženýr Charles B. Ward, který se zabývá hodnocením, přišli na odpověď v algoritmu, který vyvinuli pro Smithsonian.

L. Ron Hubbard je široce uznávaný jako jeden z nejvlivnějších autorů dvacátého století. Jeho děl koluje po světě více než 160 milionů výtisků. Jako zakladatel Dianetiky a Scientologie svými filozofickými objevy pomohl lidem po celém světě dosáhnout většího pochopení sebe sama i ostatních.

L. Ron Hubbard je široce uznávaný jako jeden z nejvlivnějších autorů dvacátého století. Jeho děl koluje po světě více než 160 milionů výtisků.

L. Ron Hubbard je široce uznávaný jako jeden z nejvlivnějších autorů dvacátého století. Jeho děl koluje po světě více než 160 milionů výtisků.

„Abyste poznali život,“ napsal jednou, „musíte být jeho součástí. Musíte jít mezi lidi a dívat se, musíte se dostat do skrytých koutů a skulin existence, musíte důvěrně poznat všechny druhy lidí, než můžete nakonec stanovit, co je člověk.“

L. Ron Hubbard hledal princip, který by vedl ke sjednocení vědění a objasnil smysl existence – tedy to, co se v minulosti pokoušeli nalézt i jiní filozofové, ať už více či méně úspěšně. Ve skutečnosti se mnoho západních filozofů vzdalo myšlenky, že by různí lidé mohli mít něco společného, a přestali si klást otázky týkající se životní síly nebo esence života.

L. Ron Hubbard hledal princip, který by vedl ke sjednocení vědění a objasnil smysl existence – tedy to, co se v minulosti pokoušeli nalézt i jiní filozofové, ať už více či méně úspěšně. Ve skutečnosti se mnoho západních filozofů vzdalo myšlenky, že by různí lidé mohli mít něco společného, a přestali si klást otázky týkající se životní síly nebo esence života.

Při svém dlouhém a dobrodružném hledání vědění dělal L. Ron Hubbard právě to.

Jeho neutuchající zájem o lidskou mysl vzplanul, když ve dvanácti letech studoval pod vedením velitele Josepha C. Thompsona – raného studenta psychoanalýzy a prvního námořního důstojníka Spojených států, který studoval ve Vídni u Freuda. Ačkoli Ron nakonec freudovskou teorii zavrhnul jako nepraktickou a nefunkční, přesto došel k jednomu klíčovému závěru:
„S myslí se dá něco udělat.“

L. Ron Hubbard hledal princip, který by vedl ke sjednocení vědění a objasnil smysl existence – tedy to, co se v minulosti pokoušeli nalézt i jiní filozofové, ať už více či méně úspěšně. Ve skutečnosti se mnoho západních filozofů vzdalo myšlenky, že by různí lidé mohli mít něco společného, a přestali si klást otázky týkající se životní síly nebo esence života. Na člověka začali pohlížet jako na další druh ze zvířecí říše, pouhé maso a kosti.

L.Ronu Hubbardovi se podařilo nalézt zdroj lidského iracionálního chování a vyvinout techniku mysli, která fungovala. Zrodila se dianetika.

L.Ronu Hubbardovi se podařilo nalézt zdroj lidského iracionálního chování a vyvinout techniku mysli, která fungovala. Zrodila se dianetika.

Avšak pan Hubbard viděl člověka ve zcela odlišném světle. Ačkoliv to zatím nedokázal pojmenovat, byl si jist tím, že život je více než nahodilá řada chemických reakcí a že na pozadí našeho jednání je jakési inteligentní nutkání. Při pokusu uspořádat obrovské množství dat, která získal – na svých cestách, při svém výzkumu a experimentech, se ocitl na nové experimentální cestě; tentokrát chtěl zjistit, jakým způsobem pracují buňky. A na základě série rozsáhlých pokusů došel na počátku roku 1938 k překvapivému objevu obrovského významu – podařilo se mu izolovat společný jmenovatel existence: PŘEŽÍT.

To, že se člověk snaží přežít, nebylo novou myšlenkou. To, že právě tato motivace je jednotícím základním společným jmenovatelem existence, však ano.

Výzkumy L. Rona Hubbarda pokračují, v březnu 1951 dokončuje další knihu, Vědu o přežití. V této 500 stránkové práci vysvětluje podstatu myšlení a života, pomáhá čtenáři porozumět této podstatě a nabízí mu nové prostředky k předvídání lidského chování

Výzkumy L. Rona Hubbarda pokračují, v březnu 1951 dokončuje další knihu, Vědu o přežití. V této 500 stránkové práci vysvětluje podstatu myšlení a života, pomáhá čtenáři porozumět této podstatě a nabízí mu nové prostředky k předvídání lidského chování

Tou dobou převažující teorie považovala život jednoduše za nahodilou řetězovou reakci v moři amoniaku. Tyto Hubbardovy objevy, vyvracející materialistický světový názor a tvořící základ pro veškerou jeho pozdější práci, byly zkompilovány do filozofického rukopisu Excalibur, napsaného během prvních týdnů roku 1938.

Při vzpomínkách na práci na tomto prvním z mnoha rukopisů věnovaných existenci poznamenal: „Snažil jsem se objasnit toto tajemství, a když jsem napsal deset tisíc slov, viděl jsem ho mnohem jasněji. A tak jsem těch deset tisíc slov zničil a začal znovu.“

Reakce těch, kdo měli možnost přečíst si rukopis, byla velmi dramatická a nejeden nakladatel se snažil, seč mohl, aby ho mohl vydat. Hubbard odmítl. „Excaliburneobsahoval terapii žádného druhu, byla to pouhá rozprava o tom, co tvoří život. Rozhodl jsem se jít dál,“ dodal.